Vznik traumat a negativních programů

 

           Základem všech fyzických, emočních i karmických problémů je pět základních traumat:

           Trauma ODMÍTNUTÉHO. OPUŠTĚNÉHO, PONÍŽENÉHO, ZRAZENÉHO.

           Každému traumatu odpovídá určitý typ chování, jednání ale i určitá stavba těla.

           Trauma určují naše reakce na život, jak přemýšlíme, mluvíme a konáme. JE DŮLEŽITÉ

           KDY REAGUJI A KDY JSEM SÁM SEBOU. Rodiče a děti mají většinou podobná traumata.

           Nemůžeme tak prožívat spokojenost a štěstí. Vše zakrýváme maskami: např:

           Mít vše pod kontrolou, útočit, od problémú utíkat či o nich stále hovořit.

 

         

          Kdysi jsem měla na sezení paní, říkejme jí Martina, která za mou přišla s chronickou úzkostí.

          K fyzickým projevům patřilo svalové napětí, bolesti hlavy, zrychlený tep a nervozita. Tyto

          symptomy byly výraznější, když například pořádala nebo plánovala nějaké důležité akce.

          Při pátrání v její minulosti jsme zjistily, že její matka na ni vždy kladla vysoké nároky. Chtěla,

          aby si dcera vždy dobře vedla ve škole, byla slušná a vždy dobře vypadala. Martinina matka

          byla perfekcionistka a z dcery se stala její přesná kopie. Martina vyrostla s přesvědčením,že

          jediný způsob jak získat uznání od matky i od ostatních je být dokonalá a chovat se podle

          zdánlivých očekávání ostatních. Bohužel být perfektní je stresující a její podvědomé nutkání

          vypadat skvěle, říkat správné věci a být nejlepší manželkou, matkou, vyústilo v chronickou

          úzkost.V terapii bylo nejdříve nutné aby vyjádřila své emoce spojené s problémem a jeho

          příčinou, kterou byla její matka. Martina musela dát volný průchod strachům, který

          vyvolával její perfekcionismus, stejně jako smutku z nedostatku mateřské lásky, což se u ní

          projevovalo ztrátou radosti a klidu mysli a bránilo jí v sebepřijetí. Dala průchod zlosti, došlo

          k vybití emočního náboje a zneutralizování pocitů. Martina se potřebovala zbavit názoru,

          že musí být dokonalá a další mylná přesvědčení, které toto podporovaly. K tomu bylo nutné,

         aby si vytvořila úplně nový systém hodnot. Bylo to obtížné, ale osvobodila se. Začala se

         považovat za cennou taková jaká je bez jakýchkoli podmínek.  Přestali se u ní projevovat 

         chronické úzkosti a strach.